Návštěva školy z Peru

Dne 19. až 24. září jsem měla možnost ubytovávat a seznámit se s jedním z peruánských studentů z Limy. Přiletěli v sobotu odpoledne a již od té doby jsme společně prožili spoustu krásných a nezapomenutelných zážitků.

Od pondělí do středy jsme se účastnili spousty zajímavých a obohacujících aktivit, které nám gymnázium poskytovalo. Například v pondělí o velké přestávce nám peruánští studenti předvedli své tradiční tance, u kterých jsme se mohli na závěr i zapojit a něco nového se přiučit. Poté zahraniční studenti dostali možnost navštívit plzeňský pivovar a nakoupit si zde nějaké suvenýry.

V úterý si pro nás peruánští studenti připravili výstižné prezentace o životním prostředí a o své škole v Limě. Také každému z nás darovali sladké dobroty a roztomilé přívěsky. Okolo druhé hodiny odpolední jsme vyrazili na náměstí Republiky, kde jsme hráli hru jménem Gincana. Spočívala v tom, že jsme společně ve dvojicích hledali zajímavé informace ohledně různých památek v Plzni a u každé z nich jsme se vyfotili. Výherci, kteří vše splnili, dostali dokonce i sladkou odměnu.

Ve středu jsme si my, čeští studenti, připravili prezentace o různých tématech týkající se přírody, řešení přetrvávajících problémů ohledně kontaminace a porovnávali jsme je mezi Českou republikou a Peru. O pár hodin později jsme navštívili Semlerovu rezidenci, kde jsme měli soukromou prohlídku v anglickém jazyce o interiéru a vymoženostech celého domu dle architekta A. Loose. Jakmile nám prohlídka skončila, vydali jsme se všichni čeští i peruánští studenti do restaurace Na Spilce, kde jsme společně trávili poslední momenty těsně před tím, než další den odjeli zpět do Prahy. Tím pro nás skončil šestidenní výměnný pobyt. Po Praze putovali čtyři dny a objevovali její krásy. Jak tradiční historické památky, tak kulturní.

Předtím, než vůbec samotný pobyt začal, jsem se bála, jestli se vůbec navzájem dorozumíme a jestli si budeme vyhovovat. Ale teď můžu výměnný pobyt jedině doporučit.

Měla jsem možnost potkat nového člověka, který je úplně odlišný, ale i přesto jsme si báječně rozuměli. Řekla bych, že nás sbližoval právě ten zájem poznat jeden druhého. Taky jsem si výborně procvičila španělštinu a dokonce s rodilým mluvčím podobně mého věku.

Původně jsem si myslela, že ho budu pouze já seznamovat s naší kulturou, ale nakonec jsem byla více než příjemně překvapená, kolik nových informací jsem se dozvěděla já sama. Jsem moc ráda, že jsem se takové události mohla zúčastnit a vždycky na to budu vzpomínat jako na skvělý zážitek.

text: Lucie Petríková (3.E)
foto: Veronica Saenz Bresciani